Kolem aut se motám od dětství. K čištění jsem se dostal přirozeně — a bavilo mě to natolik, že jsem brzy čistil auta sousedům za pár stokorun. Za utržené peníze jsem hned mazal koupit lepší leštěnku. Rodinný známý mi jednou přinesl čirý olej z fabriky — prý se používal na žehličky, aby se nepřipalovaly. Mastilo to plasty skvěle, choval jsem si to jako svátost a vydrželo mi to mraky let.

Pamatuju si ten chvějivý pocit, když jsem čekal pochvalu — a přišel si zákazník pro vůz a rovnou mi říkal, co příště vyčistit líp. Od té chvíle jsem dělal všechno proto, aby mě nenachytal na jediném místě s trochou prachu. To se mi zarylo hluboko.

Když jsem začal jezdit vlastními vozy, uvědomil jsem si, že to co umím prostě nestačí. Celý víkend mazlení auta, v pondělí zapršelo — a vše znovu. Říkal jsem si, že musí existovat něco víc než mazání za 150 Kč z benzinky.

Potrápil jsem angličtinu, našel zahraniční weby — divné utěrky, tuby, bruska s pěnou místo řezného kotouče. Byl to detailing. Úplně jiná dimenze. Objednal jsem první produkty — vonělo to, makalo to jako nic, co jsem do té doby znal. V roce 2008 jsem se jel podívat na zkušenou. Přijel jsem úplně šedivý, s přetlakem informací a otevřenou hubou.

Tady se nedalo nic z toho vybavení koupit. Tak jsem ho začal dovážet a prodávat. Úspěch byl okamžitý — během pár měsíců e-shop, skupinová i individuální školení, spoluzakládání detailingových fór a komunit. Myslím, že pro základ detailingu v Čechách víc udělat nešlo.

Pak přišla rána. Ekonomická krize, nezkušenost, stres z objemu objednávek. E-commerce se složil jako domeček z karet. E-shop jsem pustil — a vrátil se ke službám, které jsem do té doby dělal jen jako hobby a nechtěl, aby mě živily. To byl největší omyl, jakého jsem se dopustil. Na start jsem ale nečekal dlouho. Zájem přišel rychle.

Postupy a dogmata, která se dnes omílají dokola na YouTube a v e-boocích, mi po pár desítkách aut přestávaly dávat smysl. Spousta chemie, spousta času a sil vyplýtvaných prakticky pro nic.

Začal jsem se učit sám. Zkoušel kombinace, hledal efektivnější postupy, maximalizoval výsledek. Trvalo to pár let — ale povedlo se. Dnes dosahuji skvělých výsledků jednodušeji, rychleji, s co nejmenším dopadem na vůz a jeho materiály. Tohle se těžko chápe lidem, kteří se bojí připustit, že jde věci dělat i jinak než podle striktního návodu výrobce.

Dělal jsem na autě, ve kterém jezdíval Schumacher. Staral se o několik Bugatti. Ferrari jsem viděl tolik, že jsem ani nevěděl, že tolik typů dělali. Dostal jsem se na pozici hlavního kontaktu pro péči a přípravu vozidel pro Rolls-Royce. Starám se o vozy v několika soukromých sbírkách. A váží si mé práce i v Aircraft odvětví, kam si mě rádi zvou. Choval jsem se vždy slušně, ale přesně si vymezoval svůj prostor. Spokojení klienti mě doporučovali dál — a tak se to šroubuje dodnes.

Časově náročná práce daleko od rodiny byla ubíjející. Malé děti mi rostou rychlostí, kterou nestíhám. U klientů jsem viděl jednu úžasnou věc — dílna doma. Po letech se mi to povedlo.

Auta za miliony nestojí v předražených halách v Praze bez kontroly. Jsou u mě na zahradě, v dílně s klášterním klidem na práci. Nemusím se bát o vozy — a kdykoliv vidím rodinu. Tohle považuji po všem, co se mi kdy povedlo, za absolutní Masterpiece.

Chcete svůj vůz svěřit do správných rukou?

Kapacity jsou omezené. Termíny se plní dopředu.

Kontaktovat Matěje